16. 7. 2022
"Ty ses, Jani, přihlásila na sprint k těm profíkům?“, ptá se mě opatrně Bětka (tzv. Bježmama), se kterou se zdravím po příjezdu na Konopiště ve stánku BJEŽ plném nádherných čelenek.
„Aha, kluci mají přihlášeného miniželezňáka?“, vyzvídám.
„No, oni body nesbírají, ty jo?“
Zmateně těkám očima. Zatím jsem byla nervózní "jen" z NEformy, neprojeté a neproběhnuté trati. Teď navíc řeším, kam jsem se to vlastně nahlásila a zda má volba nebyla příliš odvážná.
Elitu triatlonového národa na sprintu ostatně potvrzuje moderátor, když vyřvává před startem do mikrofonu jména TOP 10mužů a TOP 10žen, jež patří povětšinou juniorům a mladším. No co, tetka Janice se přikrčí do zadních řad a bude makat tak, jak nejlépe aktuálně může. Ačkoliv jsem spíše vytrvalostní a terénní typ, říkám si, že i tyto sprint závody se v přípravné části na ty další určitě hodí.
Ostudu jsem snad neudělala. Měla jsem skvělé pocity jak ve vodě, tak na kole, které jsem si odedřela téměř sama – jen chvílemi v háku. Spadlý řetěz mi trochu fajn náladu poškádlil, ale po asi minutě se jelo dál. I na běhu v konopišťském parku to se mnou nebylo úplně zlé.
Celkově jsem skončila jako 22. žena a 2. v kategorii 30-39 let. Dvojky, které mě provází mým životem, se mi tímto pomnožily do sbírky a já to beru a jsem šťastná. Člověk, který po dlouhé pauze začínal znovu trénovat, mi jistě přitaká, že nejkrásnější je ten závod, kde se zdá, že se trénink a vytrvalost v něm začíná proměňovat v dobré dojmy a zážitky. (Za to může Péťa N. a kluci z bazénu. Díky!)
Gratuluji všem střelám - především parťákovi Michalovi Ježkovi. Máru srdečně zdravím a přeji, ať srůstá a brzy startuje s námi. Děkuji Bětce za super závod, zázemí a za novou triatlonku.
Foto:Dub, Video: Bětka