16. 4. 2023
Moje přesvědčení, že nedostatky se musí posilovat, jsem tentokrát vzala zodpovědně. Po drobném přemlouvání kamaráda Víti jsem se nakonec omluvila z duatlonu F2 a svolila ke společnému výletu do Příbrami. Znalcům mých plaveckých snah se možná rozkroutí hlava a rozhýbou prsty k poklepu na čelo. Na moji obhajobu - začala jsem se do vody vrhat s nadšením a žiju v přesvědčení, že nějaké to tréninkové vodní cachtání je potřeba otestovat i závodně.
Dopoledne dojíždíme na místo činu. Beru si na sebe dokonalé závodní plavky od www.2xu.com, které měly svoji premiéru na pátečním tréninku a těším se, až s nimi skočím do bazénu. 25m dlouhá vodní plocha vypadá už po 9. hodině jako obří akvárium plné mrskajících se rybek. Nakonec se rozhodnu věkově výrazně podpořit stávající osazenstvo. Ačkoliv plaveme až v dalším časovém bloku určeném pro dospělé, rozhodnu se mladším snaživším pomoci počechrat hladinu.
4. rozplavba ze 3. dráhy sdílená s Michalem Havlíčkem a dalšími známými zapůsobí na vnitřní klid. Až když se z repráků plaveckého stadionu ozve mé jméno, zvedám ruku na důkaz připravenosti a začínám fungovat předzávodně. Motýli v břiše probouzí tělo k budoucímu výkonu.
Zahajuju plavbu skokem. Myslím na techniku a na to, abych úvod klasicky nenapálila. Je dusno. Vzduch nad hladinou by se dal krájet. Snažím se nepodlehnout rozmanitým pocitům a čeřím vodu, co to jde. Minimální rozcvičení a rozplavba v nevhodném čase je však znát. První půlku ze 400m hledám dech. Pak se to srovná. Výsledný plavecký čas 6:36 možná nikoho neohromí. Já mám však velkou radost. Beru ho i s vědomím, že pro možné "příště" bude nutné dotrénovat obrátky, které mě významně zpomalovaly.
Po plavání si na vodě usmyslel zůstat žaludek a jeho demonstrace naznačovala, že je čas se normálně najíst. V následujících 2 hodinách jsem se však modlila, abych co nejrychleji trávila. Vybalancovat jídlo na závodě roztaženém do celého dne je vlastně vždycky největší věda.
Na běhu s www.bjez.cz a www.hannah.cz jsem si předsevzala ostřejší tempo s tím, že nenapálím úvod a zasoustředím se na vyrovnaný výkon. Povedlo se. Sílu jsem měla po celých 5km a dramatický závěr se pokoušela zvrátit v můj prospěch. Posledních zhruba 500m se přehnala mnou již předběhnutá závodnice s evidentní ambicí finišovat (jinak byla situace na 9 okruzích významně nepřehledná). Já jsem se však rozhodla, že její nástup nenechám bez povšimnutí a okamžitě jsem vystřelila ostrým tempem. Dostala jsem se přímo za její paty a čekala na chvíli, kdy se přiblížíme malému kopečku, kde jsem se do toho chtěla opřít. Závodnice však vytušila můj úmysl a pozici si nenechala vzít. Další šancí pro mě po pravotočivé zatáčce byla cílová rovinka. Při změně směru jsem však špatně došlápla a drobné vybočení běžecké boty na hranu mě přibrzdilo. Svoji šanci jsem ztratila.
Nakonec jsem tedy skončila celkově 9. těsně za 7. a 8. ženou. Mimo juniorská obsazení jsem bramborová žena a v kategorii 30-39 let si připisuju titul MČR. Na to, že jsem si šla aquatlon jen vyzkoušet mě výsledek neskutečně překvapil a potěšil. Z Příbrami jsem si odvezla, mimo zážitků a potkávaček s přáteli, běžecký osobák na 5km - 18:42.